KVP Hradec Králové 30.5.2009
Tentokrát se panička opravdu snažila. Koupila novej šampon a kondicioner, každý den něco přistřihovala a trimovala. Bylo mi jen divné, že běhání necvičíme na parkovišti, ale v na trávníku v parku. Den před výstavou jsem musel víc než hodinu strpět fénování, ale prý jsem byl "jako na výstavu"
Vstávali jsem strašně brzy a samozřejmě, že lilo. Celou cestu si panička s páníčkem povídali o tom, jak asi probíhá výstava za vytrvalého deště. Jeli jsme dlouho, ale cesta byla bez problémů a s jedním menším zablouděním jsme i místo konání našli. Všude byla spousta pořadatelů, kteří naváděli auta na stanoviště a když jsme vystoupili, tak jsou koukal, že nikde není žádná hala! Ano, výstava se konala venku a sice v kempu na Stříbrňáku. Prostředí bylo moc krásné, exkluzivní rybník, kolem louky borovicový lesík... Jenže zima jako v listopadu.
Našli jsme náš kruh, rozbalili stoleček a okukovali okolí. Páníček vyrazil pro číslo a dostal dvě kabele vzorků granulí a pamlsků a prospektů a knížku. Střídavě pršelo, mrholilo a chvílemi i nepršelo. Foukal vítr, který občas bořil stany rozhodčích. Panička mě přikrývala bundou a chránila deštníkem. Někteří profesionálové měli vlastní stany, jiní byli zavření v autě, nebo se schovali pod stříšku hospody. Nemohl jsem v té zimě na stole vydržet, tak mě panička přenesla na silnici, kde jsem se trochu prošel, ale zase jsem pak měl mokrý nohy a za chvíli mi byla zima, že jsem se třepal jako ratlík. Pečlivě vyfénovaná srst se samozřejmě zvlnila po první čtvrthodině. O nějakém česání na místě nemohl o být ani řeči.
Tak jsme se tam tak choulili, až jsme konečně přišli na řadu. Na výstavě byli tři američtí kokršpanělé. Začínal černý ve třídě vítězů. Po něm jsem šel já. Musím říct, že se mi po té studené mokré trávě vůbec běhat nechtělo. Panička říkala, že to bylo snad moje nejhorší předvedení za celou výstavní kariéru. Ale pan rohodčí (ing. Dostál) se smál a vtipkoval. Byl mi sympatický a paničce taky. Nechal jsem si pečlivě prohlédnout zuby a už se psal posudek. Byla z toho V1 a VT (vítěz třídy). Pak jsem ještě s tím černým ( AMI de la Petite Canette) běhali o Krajského vítěze. Pan rozhodčí řekl, že má lepší srst a měl pravdu, byl to opravdu krasavec, takže výhra byla zasloužená. Dodatečně jsme se dozvěděli, že získal ještě 2.místo BIG (ve skupině).
Protože přestalo na chvíli pršet, sbalili jsme "krámek" a šli jsme se projít a prohlédnout si to krásné místo. Ukázka kanisterapie a agility už proběhla, bylo tu pár stánků, tak jsme koupili sušené plíce. A už zase začínalo pršet, takže po poledni jsem vyrazili do Hradce.
Původně jsme měli v plánu zaparkovat a projít ji město. Páníček odtud totiž pochází, chodil zde do školky i do školy. Chtěli jsme se projít podél řeky a tak. Nakonec jsem město projeli autem, jenom párkrát jsme vystoupili na focení a zase hned raději do sucha a do tepla.
Stavili jsme se u tetičky a strejčka v městečku u Chrudimi, ale ani tady jsme si nemohli prohlédnout krásný zámecký park, protože lilo jako z konve. Pršet přestalo až asi v polovině zpáteční cesty. Vrátili jsme se značně prokřehlí, ale myslím, že páníčci byli s výsledkem spokojeni. Já jsem prospal celou neděli, jak mě to zmohlo.
Tak příště - Intercanis v Brně - raději uvnitř.
Poznámka paničky:
velmi dobrá organizace, nádherné prostředí, pěkné velké kruhy, hodně dárečků, tuhle výstavu bych si rozhodně chtěla ještě zopakovat v lepším počasí
A můj posudek:
Typický představitel plemene, v kostře bez výrazných nedostatků, oko ne zcela uzavřené, dobře osvalený, standardní postoj, pohyb a osrstění